20.11.2011
(24:10, 29:20, 39:15, 19:16)
Mündel 17, Hladůvka 9, Kytka 8
Nedělní utkání jednoznačně ovládl soupeř. Jeho zónová obrana a následné vyražení do protiútoků hráčů z přední linie a jednoduché zakončení z pohybu udělalo propastný rozdíl ve skóre. (Touto taktikou nás zničil soupeř ze Seredi na přípravném turnaji v Ostravě) Nedokázali jsme je zajistit ať už rozehrávačem nebo při jeho útočné akci křídelním útočníkem. V postupném útoku soupeře nás degradovala po nájezdu a následné přihrávce vysoká úspěšnost střelby soupeře – 11 trojek na naše konto. Nechali jsme si vzít míč i při přechodu na útočnou polovinu vytaženým zónovým presinkem. Bylo znát, že téměř všichni měli plnou hlavu sobotního klání. Poučíme se ze svých chyb?
Při převzetí míče u postranní čáry za tříbodovou linií – naznačení střelby a před následným nájezdem není možné odšlápnutí! Je třeba respektovat rozměry hřiště!
Signál sobotního soupeře by nám měl být dobře známý.
Jednoduchý pohyb zvednutí ruky obránce zamezí lehké střele soupeře.
Pokud je naordinována osobní obrana po celém hřišti, je každý hráč zodpovědný za svého útočníka.
Prostory v rozích hřiště a v prostoru na útočné polovině u půlící čáry jsou pasti, protože obráncům pomáhají ty čáry hřiště.
Každý hráč (na hřišti) musí znát časový průběh utkání.
S časovým odstupem psaní hodnocení už má některý z hráčů opět náskok 3 hodin v tréninku. Chceme-li působit jako zájmový kroužek, proč ne. Chceme –li působit jako tým, který hraje na úrovni výkonnostního basketbalu, je to moc špatně.
Přes prohru je třeba smeknout před některými individuálními výkony! Nelze však říci v sobotu to nevyšlo, v neděli ano nebo naopak. Dobrý hráč nemá výkyvy sportovní formy.
Facebook