23.10.2011
(18:20, 16:21, 13:22, 8:22)
Bašta a Matulka 9, Habada 8, Vejnović 7
Ve stručnosti by se dalo říci, že jsme odehráli velmi podobný zápas tomu s Prostějovem, přestože Opava má rozdílné herní pojetí. První polovina dobrá, ve druhé se opět dostavila střelecká impotence umocněná vlastními, až triviálními chybami, které nás připravily o kontaktní skóre.
Poměrně mladý opavský tým hrál většinu zápasu nátlakový zónový pres, který nám v jednu chvíli činil nečekané problémy, přestože v tréninku tuto variantu nacvičujeme....
Vzhledem k téměř kompletní sestavě a domácímu prostředí je až zarážející, jak nízké střelecké procento máme....viz. statistiky. Tentokrát nás zradila i střelba trestných hodů a poměrně velmi brzo nasbírané fauly převážně u pivotmanů. Nutno podotknout, že i částečně díky nevyrovnanému výkonu rozhodčích.
Domnívám se, že ve chvíli, kdy se dostaneme do útočné krize, bude nutné více se nutit a hledat cesty k tomu, jak dostat balón častěji do bezprostřední vzdálenosti od koše, nebo-li soustředit se na vnitřní hru.. Zvláště proti takovým soupeřům, jako byla pro nás výškově dostupná Opava. Dnes nám, bohužel, příliš chybovala i rozehra.
Pokud chceme někdy zvítězit, musíme se o to mnohem víc „poprat“. Ano máme své limity a to, že proti nám nastupuje profesionální nebo poloprofesionální kvalita je fakt a s tím rizikem jsme do této soutěže šli i bez elitnějších posil. Ovšem bojovnost, rozuměj boj o každý volný nebo ztracený míč je věc, která se špatně nacvičuje a do ní přesvědčuje. Buď to tým v sobě má a chce a nebo ne a pak je velmi těžké spoléhat pouze na to, že přijde soupeř, který bude slabší. Tudy cesta nevede. Chceme-li uspět, není již moc věcí, které zásadně zlepšíme, ale kromě častějších společných tréninků, musíme borci zvednout točky a prostě umět si hrábnout až na dno! Pojďme to zkusit ve středu v Berouně.
Stanislav Valdman, asistent trenéra
Facebook